Náš týden začal ve znamení úklidu na zahradě. Sluníčko krásně hřálo, to je přece škoda sedět 🏠. Já jsem se pustila do břečťanu, který si roste, jak chce. Tak jsem mu trochu přistřihla křidélka(teda spíš větvičky :)). O. s A. se pustili do svého domečku, kam přes celý podzim a zimu schovávají všemožné věci, které nemají být vidět. Vzali to opravdu od podlahy. A. to pojala po stránce ženské, takže záclona, kterou jsem stříhala já, se jí zdála příliš široká...stříhala...✂... a ✂..stříhala..., a teď už je prý ta záclona OK(trvá na tom, že OK musí být velkým písmem). O. prokládal náš úklid muzikou z mobilu, která teda mě hrozně otravovala. To, že mám k jeho výběru neustále nějaké připomínky zase bavilo děti. Kterému puberťákovi by se nelíbilo, že jeho rodič při poslechu hudby trpí, že?!
Náš vánoční stromeček se dočkal svého definitivního konce. Úklid opravdu generální. Velká hromada chrastí a listí si vyžádala zásah ohně. To si vyžádalo opékání. Aspoň nemusím vymýšlet večeři. Táta skočil pro klobásky a pečivo a mohla začít další zábava. Jsem ráda, že nepřijeli hasiči 🚒, chvílemi to byl pěkný "feuerung".
Další den byl ve znamení roušek. A protože toho bylo na jednu ženskou a její dvě ruce moc, přibyly k nim další. Za to jsem moc ráda.
Za pomocnou ruku si zasloužili něco dobrého na zub. Protože mám to štěstí a vlastním kvasnice, rozhodla jsem se pro kynuté koláče - holašovické koláče. Odkoukala jsem je na blogu Moniky U nás na kopečku. Můžu doporučit, je to mňamka. Holašovice, místo, kam bych se hrozně ráda podívala. Tak snad se mi to jednou podaří.
Květná neděle. "Vydali" jsme se na mši do Žďáru nad Sázavou, ale kvůli špatnému zvuku jsme se rychle přenesli do Brna ke sv. Tomášovi. A aby ta naše neděle byla slavnostní se vším všudy, strávili jsme vlastně celý den na zahradě. Oběd byl grilovací. Venku. Ze začátku trošku zimenka, ale potom parádní teplíčko. Agis vymyslela Ondrovi hledací hru. Takže o zábavu bylo postaráno.
A pak nastalo sportovní odpoledne. Začalo to mikádem, pokračovalo florbalem(protože nemáme vybavení pro brankáře, tak to pojal Ondra po svém). A zakončeno střelbou ze vzduchovky. To je zase sen našeho Ondry. Zažít branný den.
Naše zahrada nemá nádherný trávník, nemá překrásný výhled do krajiny, není kdo ví jak velká...Přesto je to naše místo odpočinku. Místo, kam můžeme bez roušek, bez rukavic i dezinfekce. Náš ostrov svobody.
Ella má hodně hraček. Nejvíc miluje balonky, ale co odjela Terka, tak si oblíbila její masážní váleček. Tery, promiň!
🐾
Krásné jarní dny.
MARYLA
Žádné komentáře:
Okomentovat