Chvíle nemoc - nič(ní)

Jsou chvíle, kdy při pomyšlení na hospitalizaci dítěte, matka oroduje a slibuje všemožné, jen aby mohlo dítě zůstat doma. Mě se, při vyslovení této myšlenky lékařem, ulevilo. Naše malá slečna A. byla po čtrnácti dnech vysokých horeček už úplně vysílená. Kam se poděly ty jiskry v očích? I když jsem tušila, že to pro ni nebude jednoduché, nastoupily jsme. Obě. Mohla jsem ji být nablízku. Po počátečních vyšetřeních a stanovení diagnózy se našel čas pro seznamování se s dalšími obyvatelkami pokoje. A tak se stal náš pokoj hernou. Bylo to nutné, čas v nemocnici plyne tak nějak pomaleji. Hra střídala hru, tvoření, malování, vtipy a koukání na televizi. Dnes už se mi o tom všem píše lépe, jsme doma, počáteční únava je pryč, ale vzpomínky zůstanou. Děkujeme za skvělý tým sestřiček a lékařů dětského oddělení ze znojemské nemocnice.

Dobble, to byla nejčastější hra.

Zvláštní je, nemocniční čaj všem tak moc chutnal.

❤

Krásný den a pevné zdraví!

MARYLA

❤