sobota 30. března 2019

Jaro budiž pochváleno!

Krásný den, že? Tedy alespoň u nás ano. Většina lidí vyrazila na vycházku do přírody nebo alespoň do její blízkosti. Já mám tuhle fázi jara velmi ráda. Většinu svého času trávím na zahrádce. Není velká, není to pole, ale mám ji ráda. Dává potřebné vyžití a relax. Ráno nakoupeny bylinky a první jarní květinky a už to jelo. Přesadit, zasadit, překopat, vykopat, nanosit, odnosit, .....Hodně práce, ale ta odměna. Všechno kolem se probouzí k životu a volá nás to ven.


Ondra připravoval své vozidlo na první vyjížďku.



Konečná fáze po přesazení. Doufám, že nepřijdou mrazy, to by mě tedy opravdu mrzelo.





 
No jo, ta aby někde nechyběla. Celou dobu si ležela stranou, ve chvíli, kdy jdu fotit si vleze do záběru. Buď je to modelka nebo hrozná vtěrka.

 
A aby toho nebylo málo, vyběhly jsme spolu s Ellou na KRAVÁK. No, vyběhly. Ona běhala pořád, ale já jsem se stále musela vracet pro ten klacík, co ho věčně nechávala za námi. Takže místo běhu to byla spíše chůze, alespoň u mě.

Krásný den
🐾
M A R Y L A

úterý 26. března 2019

Pálava

Každý má svoje místo na planetě, které je jeho nej...Pokud bych měla říct své nejoblíbenější místo já, bez váhání bych řekla PÁLAVA. Z domu jsem se, jako malá, koukala na bílé vrcholky a obdivovala je. Když jsme s našima jezdívali do Mikulova, pamatovala jsem si každý obchod v ulici. Prostě místo s neskutečnou energií, která mě vrací zpět do chvil dětství. Jsem moc ráda, že i naše děti jsou zde "doma". Pokaždé, když zde můžeme být, je nám dobře. I když teda nožičky je bolí. Ale vždy to zachrání zmrzlina a dobrá káva z Mikulova. Ani v tyto krásné jarní dny tomu nebylo jinak. Klentnice nám poskytla místo na zaparkování (mimochodem, vypadalo to tam jako v autobazaru, tolik aut). Pak už jsme jen nasávali nádhernou vůni lesa, fialek...Lidí bylo hodně, ale to nám nevadilo. Ke konci cesty nás čekalo jedno milé překvapení. V kopci před vyhlídkou jsme se potkali se švagrem Martinem a jeho ženou Simonou. Naprosto neplánované setkání, které se proměnilo na pěkný pokec. No, a pak už jen zchladit ty ušlapané nožičky, Mikulov...zmrzlina....káva v (NE)VINNÉ KAVÁRNĚ. Mohu jen doporučit. Dýchnou na vás staré časy.

     







 

 

Nutná zastávka s občerstvením. Krásná kavárna v srdci Mikulova. Interiér kavárny na vás dýchne starými časy. Velmi vkusně a jemně, žádný kýč.



Přeji krásné jarní dny a čerpejte sílu a radost ze sluníčka.
M 🌄 A 🌄 R 🌄 Y 🌄 L 🌄 A

úterý 19. března 2019

Klíčkování - namočíme, naklíčíme a sníme...

Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala... A nejenom fiala. Na mnoha článcích jsem četla o naklíčování semínek. O co jde? Nakoupíte si chemicky neošetřená semínka, dáte jim dostatek dobrých podmínek pro vyklíčení a ony se vám za to odmění svou chutí, obsahem zdravých látek a příjemným pocitem, že jste pro zdraví své a svých blízkých zase něco dobrého vykonali. A to bez jediného použití chemie. Jestli si vybrat mezi vitamíny z lékárny a čerstvými naklíčenými semínky, volím raději druhou variantu. 

V obchodě Tchibo jsem si koupila nakličovací misku. V ní se dají klíčit semínka, která po namočení do vody vytvoří kolem sebe jakýsi rosol. Sem patří třeba právě řeřicha, (rukola, chia, len), která je na klíčení pro děti velmi dobrá a chutná. 
Semínka namočíme na cca 15 min. do vody. Poté nalijeme na sítko a lžičkou rovnoměrně rozprostřeme.

Než zapustí kořínky do spodní misky, přikryjeme semínka talířkem a dvakrát denně je polijeme vodou. Po dvou dnech už vidíme malé kořínky, které se samy dotknou vody v misce. Necháme odklopené a opět dvakrát denně proléváme vodou. Stanoviště volíme spíše pološero, rozhodně žádné slunce, topení apod.

Po pár dnech velká úroda. 

Takhle krásně to vypadá ze spodní strany. A nebojte se, jíst se to dá i s kořínky, takže celé vytáhnu, vložím do plastové misky s ubrouskem a uložím do lednice. Tam to vydrží i pět dnů. Ale u nás tedy ne. A co od klíčků můžete očekávat?  Ze stránky blogu KICHENETTE, jsem si vypůjčila tato moudrá slova: 
V momentě, kdy se semínko proměňuje přes klíček na výhonek, probouzí se i řada enzymů, která proměňuje zásobní škroby na cukry. Semínko je do slova a do písmene takovou časovanou bombou. Celá rostlika se proměňuje na neuvěřitelnou zásobárnu plnou vitamínů, minerálů, bílkovin, enzymů. Podle druhu klíčků se samozřejmě liší i konkrétní složení vitamínů a minerálů, ale v základu jde hlavně o vitamíny skupiny B a C, minerály jako například vápník, hořčíč, železo a fosfor, množství chlorofilu, který regeneruje a detoxikuje a v neposlední řadě aminokyseliny, které podporují imunitní systém a metabolizmus.

Není to žádná věda... Jděte do toho...
Krásný den 
M🌱A🌱R🌱Y🌱L🌱A

neděle 10. března 2019

Narozeninová oslava

Tak je ten náš kluk zase o pár centimetrů vyšší, o pár kilo těžší, ale hlavně o jeden rok starší. Ondra slavil narozeniny. Protože tentokrát jeho narozeninový den vyšel na úterý, rodinná oslava se konala v pracovním pressu. Za sebe musím říct, že to byla makačka. Po celodenním vytížení, psaní úloh, úklidu, ještě péct dort a chystat pohoštění. Ještě, že se Agis narodila ve státní svátek, ta bude mít volno vždycky.
Ovšem nejvíc se Ondra těšil na oslavu s kamarády. A ta se nám tedy fakt povedla. Cíl cesty byl jednoduchý, najít poklad. Ovšem cesta k němu nebyla lehká. Ne, že by ty úkoly byly těžké, to vůbec ne...Ale bylo třeba u toho přemýšlet a hlavně potlačit strach.
 
 Oslava v den narození. Nebylo nás mnoho, Terka byla v Brně, ale základ rodiny se dostavil. Dort jsem pekla po večerech. Čokoládový, opět z webu Děvče u plotny, nezklamal.
 

 
Agis vybrala dárek sama. Tak byla zědavá, jak se bude oslavenci líbit. Co myslíte?

 
Sobotní oslava s kamarády. Než se sešli, zabavili se skládáním. Ella tam samozřejmě nemohla chybět.

Pak následovalo blahopřání a rozbalování dárků.
 
 

 
První úkol bylo rozluštění morseovky s tajemstvím, kde naleznou první klíč.

 
Klíč od dvorku jim odemknul cestu k dalšímu úkolu. Bylo nutné najít další klíč. Ten byl ukrytý v jedné ze sklenic. No, některým se do plnění úkolu moc nechtělo, báli se, co je čeká. To modré je uvařený škrob obarvený modrou potravinářskou barvou.
 


 


 
 
Ve třetím úkolu museli dohromady nastřílet 100 bodů, aby se dostali ve hře dál. Střelba ze vzduchovky je velmi bavila. 
 
 
 

 
Nastříleli přes 100 bodů a míří rovnou vzhůru. Jen ne do oblak, ale na ochoz kaple. Lezení po žebříku není pro každého snadné.

 
 
V prostorách karneru úkol číslo pět. Komu vydrží hořet špejle co nejdéle. Těžký úkol.


   
Úkol pro nebojácné. V prostorách podzemí projít do další místnosti, podepsat se na destičku neviditelným perem a rychle zpět. Ty podpisy bych vám přála vidět.





 
Ve spodním sklepení nalezen poklad, od kterého dostali klíč až po složení písmen, které dostávali po splnění jednotlivých úkolů.

 
Poklad odhalen a hurá na něj. Nebo tedy spíš do něj.

Příprava byla náročná, ale ta pochvala na konci dne, kdy řekne, že to byla jeho nejlepší oslava narozenin, cena nejvyšší.