středa 27. května 2020

Bezová



Dostatek sluníčka se projevuje i venku. Můj skromný dotaz, zda Pavel nepřiveze z nějaké své pracovní cesty bezové květy, byl vyslyšen. A to hned v poměru dvou narvaných igelitových tašek.
Půjčila jsem si na faře hrnce a práce mohla začít.
Bez bezového sirupu si neumím představit jaro. Vlastně celý rok. Máme ho vždy dostatek. Letos jsem zkoušela i bezové šampáňo, ale nějak se nezadařilo. Sice kvasit začalo, ale na povrchu se mi vytvořila plíseň. Ale já to nevzdám. Bezu je stále dost. Zkusím druhé kolo.  

 

 



Ellinka sice všechno dopodrobna zkoumá, každou kytku, každý kvítek. Paradoxně ji bez chutná. Hlavně ten sušený květ. Ale nad její hračky není. Elli, klacík....
Krásné jarní sluníčko🌞
🐾 

úterý 19. května 2020

Cestou ...necestou


Den jako každý jiný. Ráno domácí škola, hra...Venku krásně pršelo. Odpoledne pršet přestalo. Správná chvíle na vycházku s naší Ellinkou. Jen tak kolem řeky a pak v hlavě našeho táty vznikl nápad, že nás provede vinohrady s krásným výhledem na Znojmo. Cesta ve vinohradech pomaličku stoupala. Nikdo nikde, mohli jsme být bez roušek. Na vrcholku kopce jsme uviděli cyklistu, který se snažil očistit kolo od nánosu bahna. Agis pronesla větu, že má pěkně zaprasený kolo. Nešlo nám do hlavy, kudy jezdil. Netušili jsme, že za malý okamžik pochopíme. Další část vinohradu už byla veselejší. Bahno všude. Nebylo místo, kde by se dalo projít líp. Každým krokem byly boty těžší a těžší. Agis dostala záchvat smíchu. Viděla, že Pavel běží a odhazuje bahno na botách. Chtěla běžet taky, ale nešlo to. No, nasmáli jsme se. Doma šly boty rovnou do pračky. 






Dny jsou čím dál tím krásnější, takže jsme celý den na zahradě.




Naše poslední cesta na on-line mši. Od příště už v kostele. Agis si dělá svaté přijímání z piškotů. Ty dostává i Ella. To je za mši jediná chvíle, kdy vyleze Ella zpod gauče.   
 

 

 



Krásné dny
🐾
MARYLA

neděle 10. května 2020

...10 ...



Asi se budu opakovat, když řeknu, že to uteklo jako voda. Pamatuji si den, kdy se Agátka (předčasně) hrnula na svět. Pamatuji si její upovídané večery, kdy nezavřela tu svou pusinku a stále brebentila. Pamatuji si, jak nastoupila poprvé do školky - to jsem oplakala. Pamatuji si její nástup do první třídy - to jsem taky brečela jako "želva".  A dnes slaví svou první desítku. Od příštích let už bude, na nějaký čas, slavit jen ...náctiny.
Na svůj den se moc a moc těšila. Jediné, co jí dělalo smutnou byl fakt, že nemůže slavit se svými kamarádkami. O to víc si užívala svá přání.
Dárek. Nebyl by to problém, kdyby si hrála s panenkami. Ona si přála robota od lega na ovládání přes mobil. Když jsem viděla cenu, bylo mi jasné, že to neprojde. Obava ze zklamání byla u nás obou veliká. O to větší radost jsem měla, když si v ZOO BRNO vybrala dva plyšáky, které si tolik přála.
Oslava. To nebyl těžký úkol. Vždy jsem záviděla Agátce, v jak skvělý den se narodila. Vždy bude mít na narozeniny volno a většinou i krásné počasí. Což říct já, se svým únorovým datem, nemůžu. Takže oslava na zahradě, jasná volba. Grilování...Hraní.....Povídání....Ohřívání se u ohně....Prostě paráda.
Dort. Tak tahle položka byla nejsložitější. Unicorn s duhovými korpusy. Sama sledovala na internetu, jak se takový dort dělá, takže když jsem argumentovala, že se to tak nedá upéct, vše mi dokázala barvitě popsat. Neubránila jsem se. Všechny ty barvičky(zrovna já, takový odpůrce chemických potravinářských barev), potahováníčka, recepty na krémy, ... Velké obavy se postupně rozplývaly a dort se povedl.




 





 












Nezapomenutelný den 🎉🎈🎊 , a tak jsme si to přáli. Vždyť narození se je DAR. Děkujeme všem, kteří Agátku obdarovali, a to nejen 🎁, ale i krásným slovem. Po té dlouhé osobní karanténě, to bylo pro všechny z nás příjemné posezení.
🎂
MARYLA