Jazz fest 2011 a vajíčka

 Po všech těch probdělých dnech s nemocnou Agátkou nás táta moc potěšil. Na ukončení jazzového festivalu byl u sv. Mikuláše koncert. A táta nám zajistil lístky. Tak jsme s Terezkou vyrazily na kulturu. K tomu krásnému zážitku začal večer padat sníh. 

Druhý den si užíváme sněhu. Ondrášek mi pomáhá v kuchyni loupat vajíčka. Ze čtyř vajíček mi zůstalo jen jedno. Loupal opravdu důkladně až do samého zničení. Pak ale sifón od dřezu nevydržel ten nápor a polevil. Celá kuchyně se zaplavila vodou. Pavel to jen komentoval slovy: "No, jo, už nejsme nejmladší." Doteď přemýšlím, co tím vlastně myslel. 

Plodné studium na JAMU

Na základce jsem si říkala, že dostuduji střední školu a hned půjdu pracovat, že mě ve škole nikdo dlouho neudrží. Ani jsem netušila, jak daleko od pravdy budu.

Konzervatoř mi otevřela oči, tohle jsem dělat nechtěla. Pro mě úplně jiný svět. Takže cíl byl jasný...co nejdříve odejít a dostat se konečně na vytouženou zdrávku. Ale má cesta byla jiná. Na konzervatoři jsem nakonec zůstala z celého ročníku jako jediná. Konečně jsem pochopila svou cestu, ale ani tohle nebyla konečná stanice. Smrt táty.....Ztráta domova....S tím nešlo studovat. A tak jsem opravdu začala pracovat. Učitelství to ale nebylo. K tomu jsem se dostala později, ale chytilo mě to z celého 💓. Jak by ne, herectví se mi perfektně hodilo. 

No jo, ale učte bez vysoké školy. A tak jsem se přihlásila na JAMU, obor Dramatická výchova. Byl to nečekaný návrat. Sešla se nás skvělá parta. Celé víkendy ve škole, politá stěna u automatu na kávu, vždy dokonale znečištěná kuchyňka na dramce.....No, to nepochopíš. Ale stálo to za to. Bakalářské studium pokračovalo magisterským. Hodně mi to všechny dalo a naučilo. 

Proč tedy plodné studium? V průběhu studia se mi podařilo odrodit Ondřeje a Agátku a dát konečně Terce vytoužený dar - sourozence. Když si vzpomenu na ty naše víkendové výpravy, jak muselo být vše dokonale naplánované, nachystané. Pavel trávil s Terkou a kočárkem dny na Špilberku v parku. Nebo jezdili nakupovat. Já trnula a seděla na mobilu, kdy budou volat, že dítě pláče a chce jíst. Dokonce jsem na jedné písemné zkoušce seděla se všemi třemi dětmi. Agi jsem držela v ruce, protože ta se všech bála, Ondra se držel u nohy a hlavu měl zabořenou do klína a Terka si četla moje otázky a něco mi pořád radila. Bylo to opravdu nezapomenutelné.

Odnesla jsem si nezapomenutelné zážitky. Poznala jsem skvělé kamarády a přátelé do dalších let. Ztratila ty, kteří už nedokázali jít svou pozemskou cestou nebo nás museli opustit z důvodu nemoci. 

Bože, děkuji, že jsi vedl mé kroky Ty a ne já. Že jsi mě nevyslechl v mých modlitbách a nechal mě se trápit a pochopit, že tam kde jsem, jsem správně. I se vším, co k tomu patří. 

💓💓💓 

K + M + B + 2011

 Táta má hodně práce a tak se vydávám s dětmi do kostela sama. Je mi jasné, že to nebude jednoduché. Proč? Agáta ne a ne v kostele usnout. Ondřejovi se chce evidentně zlobit a Terka je nafučená, že někam musela jít. Byla to pořádná zabíračka. Ondrášek se nejvíc těšil, že si vezme křídu a půjde popsat dveře. Taky se o to hned přihlásil. A máme popsáno K + M + B + 2011.  

 🐾🐾🐾

Rodinné bruslení

 Venku pořádně mrzne. Spolčo z Rozhledny se domluvilo na odpoledním bruslení. Táta vyráží s Terkou a Ondrou na rybník do Citonic. Já s Agi zůstáváme doma.  Agátka spinka, já si užívám klidu při tvoření. Po příjezdu našich sportovců sčítáme škody. 

1. Tea modré koleno - prostě spadla na led, když vjela do nějaké rýhy.

2. Ondřej rozbitý ret a odřená pusa - táta ho vezl na bobech na ledě a převrátil ho.

3. Táta modré levé oko - Pavel chtěl zachytit neopakovatelné okamžiky na fotoaparát. Bruslil, bruslil a najel na provaz od bobů, spadl, a jak měl u oka foťák, tak se praštil do oka.

Podtrženo.....Sečteno. Terka už nechce nikdy bruslit, Ondra už nikdy nechce na boby a táta musí objednat nový kryt na fotoaparát. 

🐾🐾🐾